Frida Kahlo, mexická malířka a významná kulturní osobnost, po otci německého původu, v dětství zmrzačená obrnou a ve věku osmnácti let téměř smrtelně zraněná, žila život plný extrémů. Vzala si za muže další klíčovou osobnost mexického kulturního života, malíře Diega Riveru, s nímž prožila vášnivý vztah naplněný láskou, ale také žárlivostí a nevěrou.
V tomto románu, jenž je živě vykresleným portrétem podmanivé a jedinečné ženy, se citlivou a emocionální vypravěčkou stává Fridina sestra Cristina, svědkyně a občas i přímá účastnice jejich bouřlivého manželství.
Sledujeme tak nejen intenzivní soupeření obou sester o přízeň Diega Rivery, ale i fascinující obrazový kaleidoskop Mexika první poloviny 20. století. V příběhu má své místo také řada jiných slavných osobností, například ruský revolucionář Lev Trockij či oslnivě krásné filmové hvězdy María Félix, Dolores del Río a Paulette Goddard.
Bárbara Mujica splétá životy a lásky těchto pozoruhodných a výjimečných lidí do skutečného dramatu, které dovádí k velkolepému konci.
DIVADELNÉ PREDSTAVENIE
- Gloria Montero FRIDA K.
- sólový dialog pro jedinou herečku
- překlad a úprava: Olga Strusková režie: Martin Vokoun dramaturgie: Kristýna Čepková scéna a kostýmy: Agnieszka Pátá-Oldak hraje: Diana Šoltýsová
- Premiéra: 6. června 2014 od 19:00 Nejbližší reprízy: 17. a 28. června 2014
- v prostoru zkušebny Žižkovského divadla Járy Cimrmana
- Délka představení: 80 min bez přestávky
Monodrama inspirované životem legendární malířky
Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón byla, je a bude světově proslulou malířkou, zapálenou komunistkou, rozporuplnou osobností a ikonou, jejíž věhlas přesáhl pole výtvarného umění. Fridin život inspiroval mnoho tvůrců. Vznikly dokumenty, beletrizované životopisy, divadelní a taneční představení a v neposlední řadě celovečerní film se Salmou Hayek v titulní roli. Hra australské dramatičky Glorii Montero má zajímavou strukturu a je výsostně hereckou záležitostí. Text sám otevírá řadu otázek. Kdy Frida lže a kdy mluví pravdu? Kterou ze svých rolí právě hraje? Měla druhé já? Podívejme se na jeden z jejích nejslavnějších obrazů, možná tam najdeme odpověď.
“Sama... Pokud mám dál žít, musím to dokázat sama!”
Monodramata inspirovaná životem slavných osobností jsou poměrně častým jevem. V případě žádného z nich ale zřejmě nenajdeme tak logické propojení obsahu s formou jako právě v tomto. Frida byla osamělá, jako se to stává řadě výjimečných osobností. Když k tomu přičteme četná léčení a měsíce strávené v roli pacienta, je jasné, proč malovala převážně autoportréty... Herečka v roli Fridy bude na jevišti stejně tak sama. I když ne tak docela. Má tady diváky a svou fantazii, tvořící partnery pro dialog. Frida Kahlo k publiku promlouvala prostřednictvím malířských pláten a teď se dozhodla si s ním promluvit tváří v tvář. Je to zvláštní účtování, kšaft, čištění stolu, hra “do poslední karty v ruce”.
